Já vím, že pořád něco na někoho svádím, ale je to vaše vina!

Sněhurka a lovec

18. června 2012 v 15:20 |  Sleduju
Sice jsem to časem v plánu měla, ale jakmile kolegyňka napsala, že je to fakt stupidní, šla jsem okamžitě s nadšením do toho.



A - bacha, SPOILER! - bylo! Ovšem ne tak pitomoučce přiblblé jako Mirror, mirror, které (nebýt toho opravdu dementního hudebního závěru) bylo docela roztomilé, nýbrž opravdu hloupé. Přemýšlím, co v tom filmu fungovalo, a nějak mě nic nenapadá.

A odteď už to bude prospoilerované celé, tak kdo to nemáte rádi, ven, ven, ven a rychle. Já vás varovala.

Co sliboval trailer, si nejsem jistá, protože mě vyděsil (k tomu mu stačila jen přítomnost Belly), takže jsem nad tím hlouběji nedumala, ale už název - Sněhurka a lovec - člověka v myšlenkách zavádí určitým směrem. No, lovestory se nekoná. Ono se v podstatě totiž nekoná vůbec nic. Pokud jde o nějaký náznak romantiky, citů, čehokoli, na začátku se seznamujeme s malou Sněhurkou a jejím kamarádem Williamem (až později je nám řečeno, že je to vévodův syn, do té doby to působilo prostě jen jako kluk od dvora). Tihle dva jsou od sebe při královnině puči odtrženi, chlapce jeho otec popadne a odtáhne pryč, Sněhurka zůstává s křikem "neopouštěj mě" na hradě a od téhle chvíle o ní nikdo už neví, protože je zavřena do věže. Proč? Těžko říct, protože s ostatními lidmi (včetně předchozího krále) královna nedělá žádné cavyky a klidně je likviduje, ovšem jakmile se jí do rukou dostane někdo, kdo může legitimně převzít trůn, chová si ho zavřeného ve věži, asi aby měl vůbec šanci to zkusit nebo co.

Kdo jste nevěřili varování ohledně spoilerů, tak ještě pořád máte šanci zmizet, protože v následujícím úseku bude vyzrazen úplně celý děj.

V den svých osmnáctých narozenin objeví Sněhurka za oknem hřebík a hned ho celé šťastná vydoluje, takže je ozbrojená a nebezpečná. Že si ho nevšimla za celé ty roky, je mi záhadou, ale asi měla na práci jiné věci než čučet z okna ven. Vzápětí hřebík využije ke svému útěku a elegantním skluzem do stoky (zřejmě nejčistší široko daleko, ať si trpaslíci melou o hovnech, co chtějí) zakončí útěk ze zámku. Následuje skok do řeky, ptáčci ji dovedou k bílému koni, který tu na ni čeká, ona ho pak utopí v bažině a omdlí v lese, kam královnina moc bůhvíproč nesahá, takže je nucena (královna) najmout si rváče a ožralu, kterému slíbí návrat jeho mrtvé ženy, když mu uprchlici dovede zpět. Lovec jí věří, takže souhlasí, princeznu okamžitě najde, ale protože je královnin bratr debil a vykecá mu, že je idiot (lovec... i když by se to dalo vztáhnout na kohokoli), když si fakt myslí, že královna dokáže křísit mrtvé, z předání nakonec nic není a zdrhají oba (lovec a Sněhurka). Žádné sžívání, jiskření, popichování se nekoná, prostě se to nějak courá, až špinavá Bella a špinavý Thor konečně potkají trpaslíky. Musí jich být osm, protože když jednoho zabili, zbylo jich sedm. Naštěstí se nekoná žádný infantilní humor (ne tolik, jak se dalo čekat), jen se odbudou dvě hudební čísla (trpaslíci jsou prostě zpěvný národ) a celá skupina se přesune do vílího lesa. Někdo totiž při psaní fetoval - a vy můžete přesně odhadnout, kdy houbičky začaly působit. Jestli čekáte nějakou funkci onoho místa, mimo toho, že tam jsou okatý houby, nedočkáte se. Jen se děsím toho, co to tam vlastně pálili, když tam všechno bylo živé. Br! Jediné, co se tu stane, je, že tu Sněhurka potká dva miniglumy parazitující na holubech, kteří ji dovedou za Gandalfem Bílým. Teda za Bambiho tátou - a my se dozvíme, že ona je fakt vyvolená. Jste nečekali, co? Tímto končí úloha úchylného lesa a všeho, co v něm žije. Vskutku nepostradatelná část filmu. Mezi lovcem a vyvolenou nic - a teď nám do toho navíc vpadne - překvapení - no ano! - náš znovunalezený a skoro zapomenutý William. Ale nějaký náznak vztahu, citu, žárlivosti (aspoň by člověk čekal, že po sobě ti chlapi budou divně koukat - přece jen láska z dětství a nějakej divnej špinavej chlap s hordou trpaslíků, to je přece podezřelý, ne?), žádné napětí se nekoná a skupinka se prokempovává k vévodově hradu, aniž by se cokoli zajímavého událo. Když nepočítáme to, že vlezeme už do třetího lesa, kde tentokrát leží sníh, takže buď se v tom království setsakramentsky rychle střídají roční období, nebo je zatraceně rozlehlý. Sněhurka dostane jabko a umře, čemuž předchází první polibek ve filmu - a jediný, u kterého se ještě tak dá říct, že k němu možná něco vedlo, ale jakmile se odehraje, "kouzlo" končí a na Sněhurce přímo vidíte, jak jí došlo, že tohle nebude ono, že možná vybrala špatného (špatnou). Následující dva nekrofilní jsou o ničem. Polibek od Williama zřejmě nebude z pravé lásky, když to s ní nehlo, a ten opilecký lovcův, po němž hned odešel, aniž by si počkal na výsledek, taky nic moc. A pak už je to v háji celý. Výprava na hrad, aby se Sněhurka ujala vlády, se dá dohromady po jednom z nejtrapnějších a nejstupidnějších motivačních projevů, co jsem kdy slyšela, trpaslíci jsou posláni do hradu toutéž cestou, kterou Sněhurka utekla (jak se dostali nahoru bohužel nebylo ukázáno, to by mě fakt zajímalo), aby vpustili vojsko, což je fakt inteligentní nápad, jak se ukáže, když s padací bránou těch sedm skrčků skoro nehne - a zatímco se všichni mydlí na nádvoří, Sněhurka v brnění vletí do hradu, aniž by jí kdokoli bránil, dostane se až ke královně, načež tam vletí i William s lovcem a nějaké to povinné křoví a všichni čuměj… Jak to dopadne, je jasné od začátku - královna prostě dojede na to, že je pitomá a toho spratka nezabila už na začátku, a Sněhurka je korunována královnou a stromy na nádvoří začnou rozkvétat. Ještě se koná jeden hororový okamžik, a sice, když Sněhurka s korunou na hlavě stojí před trůnem a my čekáme, co jako bude, modlíme se, ať jen proboha nezačne zpívat, protože už stojí podezřele dlouho a čumí, pohled na Williama - a v davu se mihne Lovec - pohled na Lovce - a všechny mé myšlenky se od modlení se za nezpívání přeformulovaly do "můj bože, oni se k sobě rozběhnou tím sálem!". Naštěstí nerozběhli, což bylo snad největší plus celého filmu. A asi i jediné. Aspoň jednoho trapného klišé jsme byli ušetření, když ve verbální rovině nám jich bylo naservírováno požehnaně ("tohle ještě nikdo nikdy nespatřil, ona je ta jediná, vyvolená, vrátí život do naší země, vidím světlo..." (pozor, to říkal slepec), "když zemřela má žena, přišel jsem o všechno a na ničem mi nezáleželo, dokud jsem nepotkal tebe…").

Pokud jde o herecké výkony, Kristen Stewart hraje snad ještě míň než v Twilight (asi aby se Pattinson se svými dvěma výrazy necítil trapně) což je docela průšvih, protože ten její většinový výraz mě už neskutečně irituje a mám vždy sto chutí ji praštit, ať se neksichtí jak fracek, a druhý jsem donedávna neuměla pojmenovat. Od včerejška už mám ale jasno. Takhle se tvářím, když mě při menstruaci berou křeče v podbřišku. A to se mi vcelku líbila v Prokletí domu slunečnic, ačkoli jinak byl ten film k ničemu… A co se týče Sněhurky samotné - na to, jaký měla trapný proslov, a dokonce vytáhla ve zbroji do boje, nakonec stejně většinou jen stála a blbě čuměla, takže jestli to měla být nějaká moderní silná figura, tak se jim to někde nějak silně podělalo, protože Twilight Netwilight, nakonec tam je tam stejně vidět jen pasivní blbka, co se vším nějak protrpí, proomdlívá, pak plácne pár krávovin (které by se daly omluvit tím, že právě vstala z mrtvých a ještě se asi necítí ve své kůži - když spustila, někdo jí měl říct, ať si na chvilku sedne, nadechne se a dá si myšlenky do kupy, a on jí zatím přinese čaj), hodí pár ksichtů a má splněno.

Chris Hemsworth jako lovec nezaujme, natož aby nějak oslnil. Jeho postava je prostě k ničemu stejně jako Williamova. Jeho úloha je odbyta už v názvu a pak se k němu scénář moc nevrací. Proč ho tedy cpali do názvu, ví asi jen bůh. Vždyť ten chlap ani nemá jméno!

Charlize Theron je nádherná, překrásná, to napsat musím - a nevím, kdo přišel na to, že má být Bella hezčí. Není a nebyla by, i kdyby se umyla. Na začátku je její královna opravdu vynikající. Opravdová zlá královna, konečně! Nádherná, bezcitná, vražednice, s lehounce podezřelým vztahem k vlastnímu bratrovi (který dle všeho chodil ve volných chvílích do věže očumovat nedospělou Sněhurku), mocná. Když se tam ale zničehonic mihl flashback z minulosti, trošku mě to zarazilo - a doteď nevím, co co tam mělo dělat. Jestli to mělo ukázat, proč se stala takovou, jaká byla, tak to nestačilo. K sžití s postavou prostě takovýhle minivýsek čehosi nestačí. Neupírám jí, že mohla být naštvaná a chtěla se pomstít, ale nevidím důvod, proč s ní sympatizovat (ten se nedostavil ani dříve, když jen tak prozradila, že s bratrem kdysi pocházeli z chudých poměrů - scéna s vyléváním mléka mezi žebráky, kdy se ještě dalo se zájmem pohlížet i na postavu jejího bratra, jakou asi bude mít v příběhu funkci). Nebo ji snad dokonce litovat. Pokud to snad chtěli táhnout tímhle směrem, měli tomu poskytnout více prostoru, tohle bylo žalostně málo a celkově to tak nikam nezapadlo. A pokud scénárista nechtěl prokreslit její charakter a osvětlit její motivace, proč to tam vůbec dával? Od začátku přece divák vidí, že je to pěkná mrcha, není třeba se v tom dál vrtat.

Každopádně nemohu napsat, že mě film zklamal. Nic jsem od něj nečekala a přesně to jsem i dostala - plus jako bonus vílí psycholes.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pags pags | Web | 29. července 2012 v 21:37 | Reagovat

Dneska jsem na to byla v kině a opravdu jsem od toho čekala víc. Ale při čtení tvého článku jsem se málem válela smíchy po zemi. Trefně napsané.

2 Lyra Lyra | Web | 28. listopadu 2012 v 22:04 | Reagovat

To zní tak krásně pitomě, že se na to prostě budu muset podívat, takže díky za tento (převelice zábavný) článek :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama